Snížit spotřebu paliva o 1 litr na 100 kilometrů není v osobním autě žádný problém. Za rok tak průměrná rodina ušetří zhruba 10 000 korun.
Spočítat si to můžete sami: Průměrný vůz pro vlastní potřebu najede ročně 20 000 km při spotřebě 7 l/100 km a cena benzínu i nafty se teď pohybuje okolo 46 Kč.
Přečtěte si naši 10 tipů, jak výrazně snížit spotřebu, aniž byste v autě pocítili jakoukoliv újmu. Kromě levnějšího ježdění vám bude odměnou dobrý pocit z ekologického provozu. Každý nespálený litr paliva ušetří nejen vaši peněženku, ale také životní prostředí okolo nás.
1. Technika je v pořádku?
Základním předpokladem pro ekonomickou jízdu s co nejmenší spotřebou je dobrý technický stav vozidla.
Předpokládáme, že máte auto s technickou prohlídkou, které odpovídá nejen požadavkům zákona, ale také specifikacím výrobce.
Z technického hlediska pak má největší vliv na spotřebu správný tlak v pneumatikách a otevřené okénko.
Podhuštěné pneumatiky zvyšují spotřebu o půl litru na 100 kilometrů. Navíc se na nich špatně řídí a brzdí. Naopak přehuštěné pneumatiky nevadí spotřebě paliva, ale velmi zhoršují jízdní vlastnosti vozidla.
Pokud vám jde o decilitry, doporučujeme zvážit, zda nemáte příliš velká a široká kola. V rámci rozmezí daného výrobcem vašeho vozu můžete obout užší pneumatiky s nízkým valivým odporem.
Vše o starších i nových autech ví http://www.skiricky.eu
Pneumatiky nahustěte podle technického průkazu. Tlak závisí nejen na typu pneumatik, ale také na modelu auta a jeho naložení. Jinak se hustí, pokud v autě sedí řidič sám a pokud má naložené další osoby, případně zavazadla nebo náklad.
Tlak se kontrolujte vždy za studena, tedy před jízdou. Vzduch v pneumatikách se za jízdy vždy ohřeje a naměřené údaje tedy neplatí.
Otevřená obě okénka zvyšují spotřebu přibližně třetinu litru na 100 kilometrů ve městě a na dálnici nejméně o litr. Čím se jede rychleji, tím se neblahý aerodynamický efekt projevuje víc.
Podle různých motoristických testů po celém světe se ukazuje, že okénko má smysl otevírat do rychlosti 80 km/h. Ve větší rychlosti je už ekonomičtější zapnout chlazení nebo klimatizaci ve voze.
Další spotřebu zvyšují doplňkové spotřebiče. Pokud je právě nepotřebujete, vypněte je. Nejvíce energie si vezme vyhřívání sedaček, dost elektřiny a potažmo benzínu či nafty spotřebuje také vyhřívání zrcátek a oken. Výhodné je přes den využívat denní svícení.
Samozřejmě sundáte z auta vše, co je navěšené zvenku. Litr pohonných hmot navíc si bere zahrádka či rakev na střeše, jen o něco méně zadní nosič na jízdní kola a o přípojném vozíku snad ani nemluvě.
2. Jaký vyznáváte jízdní styl?
Největší vliv na spotřebu jakéhokoliv auta na jakýkoliv pohon má jízdní styl. Ježdění brzda-plyn aneb těžká noha automaticky znamená, že budete u čerpací stanice platit více, než je nutné.
Pokud však přemýšlíte během řízení trochu dopředu, můžete jezdit daleko levněji. Lépe to jde na známých trasách, ale stejné principy setrvačnosti se uplatňují všude. Jezděte, jako byste neměli brzdy.
Správný chod turba zajišťuje https://www.turboexpert24.cz
Pod kopcem je vhodné rozjet auto na maximální povolenou rychlost a na horizontu jet pomaleji. Důležité je uvědomit si, že se zařazeným převodovým stupněm při brzdění motorem je spotřeba paliva nulová, s vyřazenou rychlostí je spotřeba na úrovni volnoběhu (při rychlosti 50 km/h a více je zanedbatelná).
Z mírného kopce tedy můžete nechat zařazenou rychlost, nebo vyřadit a z kopce sjíždět na volnoběh. Ze strmého kopce je bezpečné brzdit motorem.
Z dlouhodobého hlediska se vyplatí využívat brzdění motorem, kde to jde, protože kromě paliva se šetří brzdové destičky. Čím je vůz těžší, tím to hraje větší roli.
3. Jezděte plynule!
Plynulá jízda = levný a bezpečný provoz. Spotřebu paliva snižuje využívání setrvačné síly, což znamená plynulé projíždění zatáček, plynulé rozjezdy, brzdění jen v případě opravdové nutnosti a stabilní rychlost.
Pamatujte ovšem, že pomalá jízda nerovná se automaticky úspora na palivu ani zvýšení bezpečnosti. Ideální je jet tak rychle, jako jedou všichni okolo. Průměrný řidič obvykle jede těsně pod limitem rychlosti, kterou mu umožňují dopravní značky, dodržuje rozestupy a předjíždí s rozmyslem, případně se uklidí do pravého pruhu, aby nepřekážel rychlejším šoférům.
Na dálnicích a širokých rovných silnicích to za vás může velmi dobře zastat tempomat. V komplikovaných situacích to lépe umí vyježděný řidič. Ze zásady je důležité vypínat tempomat ve městech a na zatáčkovitých úzkých silnicích.
4. Nezahřívejte motor před jízdou!
Zahřívání motoru na volnoběh mělo smysl před mnoha desítkami let, ale v současných autech jsou zabudované motory, které nic takového nepotřebují. Spotřeba paliva při zahřívání motoru je extrémní, protože palubní počítač je nastaven na jízdu a nikoliv na stání s běžícím motorem.
Správně byste měli nastartovat a hned se plynule rozjet. Při rozjíždění byste se měli vyhnout pouze extrému zvanému cihla na plynu. Na jedničku či dvojku se totiž motor vytáčí velmi rychle. Vozy s automatickou spojkou vás takového rozhodování ušetří. Jedou v ideálním režimu, ať děláte, co děláte.
5. Předvídejte, co se stane za pár vteřin!
Na brzdu a plyn zbytečně šlapou řidiči, kteří dobře nečtou chování ostatních účastníků silničního provozu. I pomalá jízda je totiž ekonomicky výhodnější, než prudké brzdění a následný rychlý rozjezd.
Typické je to například, když se rychlé auto snaží za každou cenu předjet pomalý náklaďák, ačkoliv je jasné, že silnice nebo provoz to neumožňují. Předjíždět na nepřehledné komunikaci nedává smysl, stejně jako neustálé dojíždění kamionu a následné dobrzďování.
Stejně tak v době žní na venkově je jasné, že se na vedlejších silnicích bude pohybovat spousta zemědělské techniky, a je nesmyslná snaha předjíždět ohromné traktory s nákladem nebo dokonce kombajny jindy, než vám to umožní jejich strojníci.
Úplně stejné uvažování by měli řidiči uplatňovat ve městech, kde musejí dávat přednost chodcům na přechodech, tramvajím na kolejích, cyklistům, trolejbusům, popelářům a dalším, kteří ulice také využívají. Navíc je zcela zbytečné poskakovat od semaforu k semaforu, když je možné je projet pomalejší plynulou jízdou. Někde jsou dokonce řady semaforů nastavené do tzv. zelené vlny, aby je bylo možné projet plynulou jízdu v rozmezí 40 až 50 km/h.
Z hlediska ekonomiky provozu a konec konců i ohledně ušetřeného času, je zbytečné příliš spěchat. Bez ohledu na přednost nebo dokonce domnělou spravedlnost, je pro řidiče lepší, pokud předvídá, co se na komunikaci v příštích vteřinách stane, a přizpůsobí tomu rychlost tak, aby nemusel nad míru brzdit a akcelerovat.
6. Maximální povolená rychlost se vyplatí
Na dálnici se zvyšuje potřeba paliva, čím rychleji auto jede. Při plynulé jízdě nehraje velkou roli akcelerace a brzdění, ale aerodynamický odpor. Řeči některých řidičů, že jejich auto jede za stejné peníze stovkou stejně jako při rychlosti 180 km/h, jsou z fyzikálního hlediska nesmyslné.
Pokud ujedete na dálnici 30 km, tak rozdíly při průměrné rychlosti 120 km/h a 150 km/h jsou nesrovnatelné: jeli jste pomaleji o 3 minuty, ale spotřebovali jste o 1 litr paliva navíc.
Na dálnici z Prahy do Brna udělá časový rozdíl 15 minut a spotřeba vzroste o 6 litrů.
Vysvětlení je prosté. Aerodynamický odpor roste s druhou mocninou rychlosti. V popsaném případě dojde k jeho nárůstu o 70 %. Navíc se ještě přidává fakt, že čím rychleji pojedete, tím víc budete muset brzdit za pomalejšími auty a kamiony.
7. Šlápněte na plyn při rozjezdu!
Motory v autech jsou nastavené, aby úsporně akcelerovaly. Nejmenší spotřebu mají řidiči, kteří využívají ke zrychlení otáčky s největším kroutícím momentem.
Doporučuje se razantně šlápnout na plyn a dostat se na rychlost, ve které přejdete do plynulé jízdy. Tuto rychlost pak jenom udržovat.
Pomalý rozjezd v nízkých otáčkách ubírá z nádrže o mnoho více paliva, než rychlý.
8. Umíte správě řadit?
Pokud je to možné, měli byste řadit nejvyšší možný převodový stupeň. Vyšší otáčky motoru znamenají vyšší spotřebu paliva. Při mírném zatížení auta a jízdě na tři až čtyři tisíce otáček je většina paliva spotřebována na udržení motoru v běhu a pouze malá část energie se podílí na udržení rychlosti.
Zároveň platí, že čím vyšší otáčky, tím více se dá motorem zpomalovat. Moderní řízené motory při brzdění motorem nedávají žádnou dávku paliva a jejich spotřeba je tedy v tomto režimu nulová.
Pokud si nejste jisti, zda dobře řídíte, zaplaťte si kondiční jízdy v autoškole. Vyplatí se vám to na penězích i na bezpečném ježdění.
9. Dodržujte bezpečnou vzdálenost!
Dodržujte zákonnou vzdálenost od aut před sebou. Odstup od vozidla před vámi dává prostor pro reakci – brzdění, zpomalení, objíždění či předjíždění. Zároveň tím snižujete spotřebu paliva, protože nemusíte neustále měnit jízdní režim.
Jízda za kamionem kvůli snížení aerodynamického odporu je efektivní jen při vzdálenosti do několika metrů mezi oběma vozidly. Je to ovšem nebezpečná praktika, neboť těžko ubrzdíte své auto, když ten před vámi nečekaně dupne na brzdu. Také je nutno počítat s poškozením čelního skla a laku na vašem autě od kamínků a jiných nečistot, které odletují zpod kol nákladního vozu.
10. Plánování je základ bezpečné jízdy
Agresivní jízda v hustém provozu, ve kterém jezdí většina řidičů, nemá valného smyslu. Kromě osobních vlastností některých šoférů je způsobena nejčastěji zpožděním. Jenže to nelze dohnat. Nebezpečných chováním na silnici či ulici se dá uspořit jen pár minut. Při kratších pojížďkách ve městě či vesnici dokonce jen jen pár vteřin!
A ještě k tomu vysoce stoupne spotřeba paliva. Kličkování, brzdění a rozjíždění v nízkých rychlostech a naopak šlápnutí na krk autu v jeho nejvyšších konstrukčních rychlostech, tvoří doslova vír v nádrži. Pro mnoho řidičů je jízda s vysokou spotřebou spíše otázkou životního stylu, kdy si dokazují, že oni šetřit nemusejí.
Proti tomu je jediná obrana. Naplánujte si si správně své cesty a připočtěte si k tomu časovou rezervu. Tohoto časového plánu se držte jako klíště. Je poněkud trapné, pokud přijedete na schůzku pozdě, protože jste vyrazili pozdě, ačkoliv jste věděli, že máte vyjet o hodně dříve.
Článek vznikl ve spolupráci s http://www.skiricky.eu