Horymír byl podle Hájkovy Kroniky české z roku 1541 neumětelský vladyka (tedy nejnižší šlechtic), který byl na Vyšehradě odsouzen k smrti legendárním knížetem Křesomyslem. Jeho proviněním bylo zničení zlatých a stříbrných dolů v Březových Horách roku 846 v dnešní Příbrami.
Podívali jsme na zalesněný hřbet Housina, kde měl stát Horymírův hrad. Je to málo známý kout krajiny, který tvoří přechod mezi brdskými Hřebeny z křemence a kopci Českého krasu z vápence.
Před popravou ho zachránil věrný kůň Šemík, který s ním skočil z Vyšehradské skály. Dopadli do vltavské tůně pod dnešním Vyšehradským tramvajovým tunelem a přeplavali na Císařskou louku. Horymír pak zamířil k Radotínu, kudy dnes vede cyklostezka Berounka, a dál do Neumětel v údolí mezi Brdy a Českým krasem.
Koloběžky jedou do jara
Kvůli odlehlosti Housiny bereme s sebou koloběžky. Do Litně jedeme vlakem. Hezkou silničkou, která se točí přesně po hranicích CHKO Český kras a klesá i stoupá jako na houpačce, svištíme přes Nesvačily do Všeradic. Po levé ruce sledujeme rozsáhlé pastviny, kde se chovají jeleni, daňci a mufloni na maso.
Ve Všeradicích mineme tentokrát bez povšimnutí zámek i kuchařské muzeum Magdaleny Dobromily Rettigové. Míříme na daleko starší cíl.
Nacházíme modrou turistickou značku, který vede hřebenem Housina. O něm se zmiňuje Hájek z Libočan, že po něm jel na koni Horymír a že na jeho konci stál Horymírův hrad.
Jsme tu v ideální dobu. Duby a habry ještě nemají listí, ale cesta je už suchá. Tu a tam vidíme do kraje. Na jihu se zvedá přísná hradba brdských Hřebenů a na severu jsou chaoticky rozházené vrchy okolo Bacína.
Projíždíme po pěkné lesní cestě Hřeben Housiny (434 m), Housinské sedlo (415 m) a nejvyšší Housinu (461 m). Strmý sjezd na hranici možností našich koloběžek nás svede na rozcestí s červenou značkou, kde turistické značení opouštíme.
Stále po hřebenové cestě dojedeme na Starý Zámek. Stával tady hrádek, ale nikdo už neví, jak se jmenoval, kdo zde sídlil a kdy byl postaven. Zbylo z něho jen předhradí, dva příkopy a možná přístupová komunikace. Zbytek odtěžil lom na kámen.
Tady nejspíš bylo sídlo Horymírovo. Pro spravedlnost ovšem přiznejme, že je možné Horymíra usadit ještě do nedalekého hrádku Košík jižně pod Housinským sedlem (byl kompletně odtěžen lomem na kvalitní diabas) nebo do tvrze Neumětely (zatopil ji Velký rybník). Všechny tři lokality byly ve skutečnosti tvrze přibližně ze 14. století a brzy zanikly. Co tam bylo těsně po příchodu Slovanů do Čech, se můžeme jen dohadovat. Že něco z toho byl Horymírův hrad, nám připomíná jen Hájek z Libočan.
Do Přemyslovských Čech
Po prohlídce zbytků hrádku na Housině už jde náš koloběžkový výlet ráz na ráz. Sjíždíme lesními serpentinami na jih po dubovém listí k obřímu prasečáku a pak po silnici podél Chumavy na okraj Libomyšle. Obhlídku tvrziště Hrádek u Libomyšle necháme na jindy. Za dalšími jeleními a mufloními výběhy dlouze a únavně stoupáme k severu. Nejprve se držíme bezejmenného potoka s nově opravenými rybníčky, od něhož poté odbočíme na západ do luk a polí. Na okolních kopcích Španělka a Švestkovka byla objevena další pravěká hradiště.
Zpod Švestkovky už pohodlně klesáme polní cestou ke zřícenině Vyšebohy. Velký statek je zbořený, zůstává stát už jen několik zdí, prohlédneme vstup do sklepů a odhadujeme, kde pramenila voda.
Vyšebohy při tom mají slavnou historii. Ve 14. století zde stávala prosperující vesnice, ale v 15. století už zde byla pustina. Zda to byl následek husitských válek, změny klimatu nebo jen vymřeli zdejší obyvatelé, nevíme. V 16. století zde byl postaven statek a ten vydržel až do roku 1990. Pak byl opuštěn a vidíme jen jeho ruiny.
Středověká ves sahala až k bezejmennému potoku, který stéká pod statkem na severozápad. Dodnes je vidět struktura polí a cest. Obdivujeme starou hrušku s obvodem kmene tři metry, která patří mezi chráněné stromy.
Z Vyšeboh pak už jen rychle sjedeme po polňačce do Chodouně, najedeme na systém cyklostezek podél Berounky a skrze Zdice a Beroun a dojedeme do Srbska. Vybíráme si návrat domů do Prahy vlakem právě odtud, protože hrad Tetín nad řekou ležel za Horymírových dob na nejisté hranici Přemyslovské domény. Moc naší první známé dynastie totiž zprvu sahala jen do jádra středních Čech. Zbylé území tehdy patřilo jiným rodům.
STRAVA.com: Neumětely (stáhněte trasu ve formátu GPX)
Zobrazit místo Koloběžka – Scooter na větší mapě