Hluboko v brdských lesích se skrývá mocný hrad Valdek. Jeho válcová věž a silné hradby vzdorují času na okraji kopců, kde se proháněli vojáci všech spřátelených armád. V posledních sto letech tady cvičili podle panujícího režimu Němci, Rusové a nakonec Američané.

Historie Valdeku se točí okolo Oldřicha Zajíce. Pocházel z mocného šlechtického rodu Buziců, jehož příslušníci hrad zřejmě založili.

Křesťanská idyla

U mnoha hradů nejde jen o seriózní dějepis, ale mnohem zajímavější jsou pověsti, které je obestírají. Vypovídají totiž o minulosti více, než suchý výčet šlechticů, válek, obléhání a představeb.

Valdek patří mezi hrady s velmi zajímavými mýty, které jsou s ním spojené.

Statečný a zbožný pán Oldřich Zajíc se probudil do brzkého rána. U lože stáli dva jinoši líbezných tváří. Požádali ho, aby se oblékl a následoval je. Celý omámený šel za nimi, až se ocitli na palouku v lese. Tam ho čekala Panna Maria a přikázala mu postavit na místě klášter. Oldřich Zajíc tam postavil klášter Ostrov.

Politika a klášter

Ve skutečnosti k postavení kláštera vedly asi pozemské pohnutky. Oldřich Zajíc jím děkoval za vítězství Přemysla Otakara II. v bitvě u Kressenbrunnu. Byl totiž na jeho straně.

Později sem byly převezeny ostatky svaté Dobrotivé (Benigny) a od té doby se mu říká Svatá Dobrotivá. Husité klášter třikrát vyplenili. Poté dostal zásah od maďarských vojsk při stavovském povstání. Další téměř poslední ránu mu zasadili komunisté, když odtud odvezli a zavřeli do vězení všechny mnichy. Od roku 1990 se augustiniáni pokoušejí o obnovení zdejší duchovní služby.

Dnes je Svatá Dobrotivá součástí obce Zaječov.

Hrozné skutky katolických mnichů

Jenže život není tak idylický, jak ho líčí katolická tradice.

Dříve než se ve Svaté Dobrotivé usadili klášterníci, bydlela u lesní studánky panna Lída. Nemocné zbavovala jejich neduhů vodou z onoho pramene. Když přišli křesťanští kněží, zakleli Lídu do studánky. Odtud večer vystupuje a vznáší se nad údolím.

Další zločin měli spáchat augustiniánští mniši přímo na Valdeku. Kvůli hradnímu pokladu, který představoval zlatý stůl s dvanácti zlatými židlemi, roztrhali zámeckou paní. Bývá vidět o půlnoci a v pravé poledne na hradbách. Kdo jí přide do cesty, toho roztrhá.

Říká se také, že poklad hlídá zakletá plačící panna chovající dětskou rakvičku. Zjevuje se jen v jistých dobách a určitým lidem. Dalším přízrakem na Valdeku je černá paní, o níž však není více zpráv. Vysvobodit je může jen ryšavý kněz z kláštera svaté Dobrotivé.

TIP NA VÝLET: Hrad Valdek zve na prohlídku

Co víme (skoro) jistě?

První majitelé a zřejmě i zakladatelé Valdeku ze šlechtického rodu Buziců zastávali nejvyšší zemské úřady za posledních Přemyslovců i za jejich následníků Lucemburků.

Okolo roku 1260 založil Oldřich Zajíc augustiniánský klášter v nedalekém Ostrově. V roce 1263 se již píše s přídomkem z Valdeka.

Oldřichův vnuk Vilém Zajíc z Valdeka vychovává od roku 1317 malého kralevice Václava, pozdějšího krále a císaře Karla IV.

Sláva Valdeku je dávno pryč

Po odchodu Lucemburků z českého trůnu pohasíná Zajícům (rodovým následníkům Buziců) šťastná hvězda, ale stále se drží na hradu Hazmburk. Mezi tím roku 1340 kupují Valdek Běškovcové z Běškova. Nadlouho poslední zpráva o hradu je z roku 1346, kdy byl obležen Děpoltem z Rýzmberka. Kdy vyhrál a co se s hradem dělo dál, nevíme více než padesát let.

Jasné je, že Valdek tu dobu přežil. Další zpráva totiž hovoří, že přešel do majetku Václava IV. Ten jej zastavil stejně jako obrovské množství majetku Koruny české Janu z Lestkova a od té doby šel Valdek z ruky do ruky a od desíti k pěti. V roce 1623 byl konečně opuštěný.

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.