Hřebenovka celých Brd měří přes sto kilometrů. Není to pro lyžaře žádná procházka růžovým sadem, protože občas se chodí pěšky do strmých kopců, na pěšinách jsou kamenité úseky nebo se do cesty staví kořeny, svážnice někde rozjezdí lesácké náklaďáky a místy jsou posypané štěrkem. Hospod po cestě najdete minimum. Spát budete pod širákem v lese u ohníčku.

Celá anabáze od Prahy k Plzni vám bude trvat nejspíš 3 až 4 dny. Čtěte praktické informace ke kompletní trase:

Startujeme na Zbraslavi

Hned od stanice autobusu v pražské Zbraslavi míří červená turistická značka do lesa, aby nás provázela celou první polovinou brdské hřebenovky. Nejprve strmě vystoupáme na Cukrák a jen těsně mineme známý televizní vysílač. Pokud se nám nechce do kopce, až sem nás dovezou příměstské autobusy.

Sjedeme dlouhým kopcem do Jíloviště, které zřejmě budeme muset projít s lyžemi v rukou. Podejdeme dálnici a následuje nepřehledný terén, sjíždíme hlubokým lesem, překonáme několik strží a vystoupáme dlouhou strání k Černolickým skalám u stejnojmenné obce. „Koryta potůčků se projíždějí tak, že nahoře na jedné straně to pustíte a zkusíte se vyhoupnout na druhou stranu,“ doporučuje tramp a příležitostný lyžař-turista Jan Kašpar. „Předloni mi to nevyšlo, lyže se zadrhla o kámen a přišel jsem o zub.“

Za Černolicemi začíná ničím nepřerušovaný brdský hřeben zvaný Hřebeny. Cestu sem si můžeme zkrátit vlakem do Všenor, odkud to máme do Černolic asi půl hodinky pěšky po silnici. Pokračujeme po lesních cestách s nevelkými převýšeními na Skalku. Teď v zimě stojí za to jen výhled od poustevny, ale slibte si, že v létě se sem vrátíte pěšky nebo na horském kole. Neměli byste vynechat návštěvu výstavního a obnoveného kláštera, poutního kostela Maří Magdalény a dlouhé křížové cesty. Dlouhými rovnými úseky lesních silniček odtud profrčíme s větrem o závod, protože se většinou jede trochu z kopce a cesty bývají projeté od širokých kol lesních strojů. Pokud máme štěstí a ráno přimrzlo, stačí jen občas hůlkami píchnout a lyže jedou samy.

Běžkařská stopa na Rusínské cestě pod Tokem. FOTO: Kuba Turek

Od rozcestí na Kytínské louce můžeme pokračovat stále po červené značce, ale doporučujeme cestu zkrátit po žluté. Chvilku sice budeme stoupat, ale poté se těsně vlevo pod oploceným vojenským prostorem prosmýkneme bukovým pralesem a jsme na Stožci. Na křižovatce několika značených cest přímo na hřebeni se vydáme zase po červené zprvu lehkým, později velmi prudkým sjezdem. Tady pozor, protože cesta lesem bývá umrzlá a navíc končí prudkou zatáčkou doleva k hájovně Jelení palouky. „Tady je jedno, jestli jedeš osmdesátkou na motorce, šedesátkou na kole nebo čtyřicítkou na lyžích. Když to nezvládneš a skončíš v lese, tak pámbů s tebou,“ říká milovník Brd, Karel Noha, který pravidelně sedlá všechny tři dopravní prostředky.

Protože se jedná o důležitou komunikaci i pro lesní personál, bývá lesní silnička prohrnutá a posypaná drobným štěrkem. Pozor na to!

Kde se na trase ubytovat: Praha – Jíloviště – Černolice – Mníšek pod Brdy – Kytín – Jince – Rožmitál pod Třemšínem – Spálené Poříčí

Přes Kuchyňku na Plešivec

Následuje nepříjemné a zdlouhavé stoupání na kamenitou Kuchyňku. Co nás může po cestě potěšit, jsou snad jen ve vrcholových partiích krásné bukové původní lesy. Odměnou bude dlouhý sjezd ke Křižatkám pod Plešivcem. Závěrečné kilometry z kopce můžeme pustit opravdu naplno, protože na rovné a široké lesní silničce je vidět na půl kilometru daleko.

Kdo na Křižatkách už nemůže, má možnost po silnici sejít pěšky do Jinců nebo Hostomic na vlak. Drsoni ovšem ještě vydrží, protože je čeká nejvyšší kopec dne Plešivec (653 m). „Pro výstup ovšem existují přiléhavější slova jako plazení nebo drásání,“ komentuje Jan Kašpar dlouhý srázný kopec. Nahoře zprava mineme největší kamenné moře ve středních Čechách, zleva skalní útesy, unaveně pohlédneme do kraje a spustíme se do podbrdské roviny. Čtyřkilometrový prudký, ale ne nebezpečný sjezd by měl být odměnou za celodenní padesátikilometrovou túru, ale každý už toho má dost a je rád, když s chvějícíma nohama dorazí na nádraží do Lochovic a nastoupí do vlaku domů.

Tok. lyžařská stopa na dopadové ploše. FOTO: Kuba Turek

Vojenské Brdy po lesních svážnicích

Pokud chceme pokračovat přes Střední Brdy, můžeme pod horami projet přes kopec Ostrý do obce Feldbabka, dále do Strašic a přes skalnatý vrch Žďár až do Rokycan.

Nebo z Jinců v hlubokém údolí Litavky vyrazíme nahoru po modré turistické značce do Křešína a pokračujeme po zelené turistické značce a zároveň po cyklotrase 315 na rozcestí Dlouhý kámen pod Tok (865 m). Na nejvyšší brdský vrchol si můžeme odskočit po červené turistické značce.

Lyžujeme skrze lesní, rozlehlý a kopcovitý komplex, který dříve sloužil výhradně vojákům jako cvičiště. Pro jistotu se nevzdalujeme od cest a rozhodně nesaháme na vojenské zbytky, které se stále ještě v Brdech občas povalují.

Stále se držíme cyklotrasy 315, která se místy setkává s červenou turistickou značkou. Míříme přes Padrťské rybníky do Číčova, kam jezdí autobus. Až sem vede trasa po lesních svážnicích, což je na jednu stranu ideální, protože široká cesta se vyhýbá strmým stoupáním, ale také to může znamenat, že Vojenské lesy lesy právě používají své komunikace pro svoz dřeva. Pak se může stát, že cesty budou nejen rozježděné od nákladních aut, ale také místy posypané štěrkem.

Pokud máme dost sil, anebo jeden den navíc, můžeme dorazit úplně celé Brdy. V Padrtích se napojíme na červenou turistickou značku a horem dolem šlapeme přes Třemšínské Brdy skrze Míšov na samotný Třemšín (827 m). Značka nás dovede přes Roželov, Hvožďany a Leletice k železnici buď do větších Bělčic nebo malinkatého Slavětína.

INFO: Brdy na Horydoly (region) a Naše Brdy (lokální web) a Brdská stopa (sněhové zprávy)

Trasa (km): Zbraslav – Cukrák (3) – Jíloviště (5) – Černolice (9) – Skalka (16) – Kytín (20) – Stožec (27) – Kuchyňka (35) – Plešivec (44) – Jince (48) – Tok (65) – Padrť (80) – Míšov (88) – Třemšín (98) – Hvožďany (105) – Slavětín (113).

Pořezané dříví určené k odvozu z Brd. FOTO: Kuba Turek

Doporučené vybavení

Lyže: Turistické běžky, pohodlné a teplé boty na běžkysada voskůlyžařské hole.
Oblečení: Nepromokavá bunda, nepromokavé kalhoty, teplá bunda, rolák, funkční prádlo (triko a spodky), 2x silné ponožky, čepice, 2x rukavice, návleky.
Camping: Batoh 50-60 lbivakovací vak nebo stan případně hamaka se stříškou, zimní spací pytelkarimatka, zapalovač nebo křesadlotermoska 1 lvařič s palivem, nádobílžícenůžčelovka. Může se hodit sněhová lopatka a cestovní pila.
Hygiena: Kartáček na zuby, mýdlo, malý ručník, dámské propriety, lékárničkasluneční brýle, krém na opalování.
Ostatní: Doklady, pojištění, peníze, pražská Lítačka, mobil a powerbankakompaktní fotoaparát, mapa, chytré hodinky.

Zima v Brdech

Hřebeny lákají běžkaře i turisty do Brd

Brdské hřebenovky

Pražské hory Brdy na běžkách

Běžky na dostřel Prahy

S běžkami do Brd

Zasněžená barokní Skalka

Mrazivá brdská noc


Zobrazit místo Mountains – hory – skály – rocks na větší mapě

Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..