Polární vzduch vnikl do Čech a zmrazil krajinu jako Zimní královna. Chtěli jsme bruslit na Padrťských rybnících v klínu hor.
Rychlík z Prahy nás doveze pod Brdy do Březnice. Spoje do Rožmitálu pod Třemšínem jsou zrušeny, vlaky jezdí jen v létě. Vyrazíme tedy na mrazivou silnici. Ještě ale vyměním duši, protože ve vlaku jsem utrhl ventilek, a dofouknu ji na benzince u Normy.
V historickém městě nezastavujeme, jedeme po objezdu a na obzoru sledujeme Třemšínské a Střední Brdy, do kterých budeme muset vyšlápnout.
STRAVA.com Stáhněte trasu Březnice – Padrť (26 km)
STRAVA.com Stáhněte trasu Padrť – Rokycany (24 km)
Ledovka na silnici
Stoupáme nepříjemně dlouho do vesnic Zalány a Nepomuk. (Není to Nepomuk, odkud pocházel svatý Jan Nepomucký. Ten se narodil v městečku Pomuk čtyřicet kilometrů západně, který až časem získal současný název Nepomuk.)
Na parkovišti pod lesem jsou všechny kiosky i hospody pochopitelně zavřené. Odskočíme si tedy do zasněženého lesa, sníme čokoládovou tyčinku a upijeme trochu horkého čaje z termosky. Potřebujeme to, protože vjedeme do království Zimy. Dá už platí pro auta zákaz vjezdu.
Silnice se jako mávnutím kouzelného proutku změní na ledovou dráhu. Vede nás cyklotrasa 2251. Vycvakáváme tretry z nášlapů a vyndáváme boty z klipsen. Pády na ledu bývají nekompromisně rychlé.
Červený lom na úbočí Prahy
U Červeného lomu jsme na nejvyšším místě dnešní trasy (720 m). Občas se tu těží červený pískovec proložený prachovcem. Na mnoha opravených cestách v Brdech vidíme tento charakteristický štěrk. Červená barva souvisí s blízkým Padrťským pněm, neboli ložiskem železné rudy.
Ruda pro padrťské a rožmitálské železárny se dobývala v jižním úbočí hory Praha, zejména z jejího výčnělku Červeného vrchu. Za pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk (patřil mu Rožmitál 1814-1830) se zdejší těžba rozšířila. Chlumčanský důl, který se dříve jmenoval Svatá Trojice, měl jámu a pod ní dědičnou štolu o délce 374 metrů vyraženou v kontaktní zóně padrťského granitoidního masivku. Dnes jsou obě zatopené pod cestou, která vede okolo Červeného lomu.
Se zánikem rožmitálské železné hutě k roku 1877 byla omezována těžba železné rudy. Důlní míry byly v horních knihách postupně vymazány v letech 1851 až 1879.
S těžbou a zpracováním železa souvisí dodnes funkční Gangloffův náhon. Odváděl vodu přes rozvodí ze Zbirožského do Rožmitálského panství. Voda byla v 19. století zdrojem energie a tehdejší hutě a hamry na Vlčavě ji zoufale potřebovaly. Kanál dlouhý tři kilometry projektoval, vyměřil a postavil Karl Gangloff. Běží téměř po vrstevnici v jihozápadním úbočí Prahy z výšky 709 m od Klabavy k ústí do Vlčavy ve výšce 644 m.
ZIMNÍ VÝPRAVA: Na brdský Tok vlakem, na kole a na lyžích
Výjimečně cenná alej u Záběhlé
Ledovatou lesní silničkou mírně klesáme po úbočí Prahy k Padrti. Na široké komunikaci míjíme po pravé ruce pomníček Františka Roje, který zde zahynul na konci 2. světové války. Hned za ním přejíždíme propustek Gangloffova náhonu a kus dál mostek přes Klabavu, která se tady na horním toku jmenuje Padrťský potok.
Vyjedeme z lesa na pastviny a led se změní na sníh. Připojují se cesty od Prahy, kde leží sněhu ještě více. Na druhém nejvyšším vrcholu Brd (862 m) je v provozu meteorologický radar, který hlásí déšť z více než poloviny Čech.
Naše hlavní silnice je projetá lesáckým náklaďákem, vedou po ní stopy od cyklistů, od běžkařů a je také vyšlapaná od pěších turistů.
Cesta se nenápadně sklopí do údolí. Jedeme výjimečnou alejí U Záběhlé. Staré stromy, zvláště teď v zimě bez listí, působí v opuštěné krajině majestátně. Alej je přísně chráněná. Evidovány jsou 2 duby letní, 4 javor mléč, 40 javorů klen, 8 jasanů ztepilých, 4 třešně ptačí, 1 olše lepkavá, 16 jírovců maďal a 4 lípa srdčitá.
Chvilka nepozornosti znamená bolestivý pád z kola
Sjíždíme opatrně stále strmější silničkou. Jenže opatrnosti není nikdy dost! Cyklistka za mnou padá bez hlesu. Nedává pozor a na kusu čistého ledu sáhne na přední brzdu. Následuje nevyhnutelný pád přes řídítka. Boty naštěstí nemá upnuté v klipsnách, tak letí mimo bicykl.
Přesto se nemůže bolestí nadýchnout. Když si všimnu, že za mnou nejede, pořád ještě leží na sněhu. Obávám se, aby jí něco neudělaly brusle, které veze v batohu. Ohmatávám vše důležité. Lopatka to není, klíční kost také ne a i žebra se zdají v pořádku. Nejspíš to bude sval někde pod lopatkou, který jí zachránil kosti, ale zároveň hodně bolí. Dýchat už může.
Nehoda se nám stala u odbočky na bývalou Záběhelskou myslivnu. Sídlil v ní zdejší fořt. Vede k ní kratší alej a na jejím konci je zplaněný ovocný sad. Z budov nezbylo nic. Vstup je sem ovšem zakázaný, protože zdejší střelnice stále nebyla pyrotechniky vyhlášena za bezpečnou.
Znovu nasedáme na kola. Cyklistka velmi nejistě. Hlubokým sněhem dojíždíme na hráz Dolního Paďtského rybníka. Tady nefouká, dokonce se na chvilku objevilo slunce. Rohodujeme se, co dál. Věci vypadají lépe s plným žaludkem. Zbytek horkého čaje nechávám cyklistce a sám piju zmrzlou vodu z bidonu. Polomáčené sušenky dodávají optimismus.
Záda bolí snesitelně, ale na bruslení to není. Smutně se podíváme na zamrzlou hladina Padrťského rybníka a znovu opatrně šlápneme do pedálů. Brusle dnes vezeme zbytečně.
Padrť a Záběhlá zmizely
Široké údolí okolo rybníků bylo do roku 1952 osídleno několika vesnicemi. Důvodem byla původně těžba dřeva a pálení dřevěného uhlí, později těžba a zpracování železa. Padrť byla největší a nejbohatší. Dnes tu nestojí ani jeden dům, v terénu nejsou rozeznatelné skoro ani základy, zkušené oko však pozná rozdělení polností a systém bývalých komunikací. Tady se totiž střílelo ostrými a nacvičovaly vojenské manévry s obrněnou technikou. Stejně jako Padrť zmizela i nedaleká Zaběhlá.
Teprve 2016 se zdejší vojenské pásmo otevřelo veřejnosti a dnes spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Brdy.
HORSKÁ SILNICE ALIANCE: Přes nejvyšší Brdy na koloběžkách
Obec Padrť byla sice založena až v 18. století, ale železářská huť zde pracovala určitě již v 16. století. Florián Gryspek nechal v té době postavit oba Padrťské rybníky v údolí pod zaniklým klášterem Teslíny, která zřejmě nepřežil husitské války. Poprvé se o nich zmiňuje urbář z roku 1565. Ve zdejších provozech pracovali výhradně němečtí hutníci, kteří obsluhovali dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. Název obce je odvozen od slova drtit, protože důležitou operací při výrobě železa bylo drcení rudy. Čtyři hamry zkujňovaly surové železo a jeden byl cánový, v němž se vyráběly železné pruty pro cvokařské dílny.
Číslo popisné 1 za první Československé republiky nesl dům lesní správy, jehož historie sahá do roku 1670, kdy sloužil jako hamerní úřad.
Poslední hamr na Padrti byl uzavřen 1867 a lidé zchudli. Ještě jednou si pomohli o dvě desetiletí později, když kníže Josef Colloredo-Mansfeld provozoval od 1890 šindelku, továrnu na výrobu šindele.
Podle skořické farní kroniky, kam Padrť patřila duchovní správou, žilo roku 1924 v obci 95 obyvatel katolického vyznání, 26 obyvatel se hlásilo k československé církvi a 192 bylo bez vyznání. Kaplan skořické fary zapsal tuto stížnost: „Poměry náboženské ve farnosti jsou přežalostné. Odpadová agitace zvláště u příležitosti sčítání lidu zde působila přímo katastrofálně. Lid si téměř úplně odvykl kostelu.“
Držíme se cyklotrasy 315. Je projetá od terénního auta. Máme na vybranou dvě špatné možnosti – buď prolamujeme krustu ve sněhu nebo se smýkáme v ledovaté stopě od automobilových pneumatik. Smutně obhlížíme tři malé bruslitelné rybníčky Výtažník, Šindelka a Gricák. Po otevřené pláni stoupáme na Zadní Záběhlou. Na bývalé křižovatce silnic se těžko věří, že tady stávala škola pro 200 dětí. V pusté krajině žily ještě před sedmdesáti lety stovky lidí.
Zimní království na severu
Vjíždíme znovu do hlubokého lesa. Jak stoupáme ke sedmi stům metrů, přibývá sněhu až ke skalnatému hřbetu Na vrších, které spadá z vrchu Kočka.
Přejíždíme přes bezejmenné sedlo na sever. Peklo zamrzlo! Mrzneme v čepicích, dvojitých rukavicích, zateplených kalhotách, tlustých ponožkách a v bundách s nasazenými kapucemi. Dokonce i na bolest v zádech cyklistka zapomíná.
Sjezd je ovšem krásný. Balancujeme na sněhu i ledu, sjíždíme serpentiny a skoro nemusíme šlapat. Dnes tudy proti nám jeli dva cyklisté a před námi sjížděl běžkař. Sledujeme jejich stopy.
Cesta do Rokycan vede po perfektní cyklostezce
Na Třitrubecké louce najíždíme na širokou silnici po které nás vede cyklotrasa 8190 k zámečku Tři trubky, kde Klabava dostává své jméno. Sněhu na asfaltu ubývá. U hájovny Amerika si konečně dovolíme zacvaknout boty do pedálů. To je úleva, jak najednou bicykly jedou jako blesk. Odtud začínáme potkávat auta v běžném provozu.
Přes Strašice najedeme na hlavní silnici do Dobřívi. Je nám zima a večer není daleko, a proto vynecháváme souběžný úsek po terénní cestě. Teprve v Dobřívi se chytneme cyklotrasy č.3 a po perfektně značené, rychlé, rovinaté a při tom zábavné cyklostezce podél Klabavy dojedeme do Rokycan.
Smráká se. V nádražní hale se cestující i bezdomovci choulí u topení. V neděli k večeru tu není otevřené žádné občerstvení, kiosek ani hospoda. Vypínáme blikačky, kupujeme jízdenky do Prahy a tavíme zbytek zmrzlé vody v bidonu, abychom nelekli žízní.
Padrť: lesovna ze 17. století a škola z 20. století. Dům v Padrti roku 1912. Škola v Zadní Záběhlé 1924. Zadní Záběhlá, obchod Jana Jaroše 1925. Moderní kaple v Záběhlé byla postavena 1930. Přední Záběhlá, hostinec U Soukupů č.p.31. Zadní Záběhlá, hostinec U Honzíčků Jan Kuníka, č.p.15. Záběhlá, dům Ferdinanda Voříška, U Krejčů č.p.47. Přední Záběhlá. Ochotnické divadlo v Záběhlé okolo roku 1930.
Použité vybavení
CYKLO Horská kola Author Traction, cyklistické tretry / pohorky, cyklistické helmy Crussis, sportovní brýle Crussis / dioptrické brýle, červené blikačky a bílá světla.
EQUIPMENT Batoh Boll Nomad / batoh Loap Chitre , lékárnička, hodinky, mobily, papírová mapa, peníze, doklady, platební karty, lítačka PID.
OUTFIT Cyklobunda Crussis / šusťáková bunda Freud, teplé cyklistické rukavice Crivit Gel / lyžařské prstové rukavice + slabé flísové rukavice, termotriko Nordblanc / nátělník Crivit Bike + funkční triko Crivit, funkční mikina Crivit / softshell bunda Schöffel + péřová vesta Decathlon, zateplovací vesta s kapucí od Vietnamců / zateplovací vesta bez kapuce noname, pružné sportovní kalhoty Lidl + krátké cyklistické kalhoty Maloja / zateplené pružné kalhoty + leginy, ponožky Moira Thermo set / ponožky vlněné doma pletené, flísová čepice Salewa / flísová čepice noname.
FOOD Horký čaj v termosce 0,5 l / voda v bidonu 0,7 l, 2x margotka, 2x polomáčené sušenky, 2x houska s paštikou.
Zbytečně jsme s sebou navíc vezli brusle, každý jednu teleskopickou trekkingovou hůl a 25 m horolezeckého lana. K tomu jednu sadu náhradních ponožek, rukavice, triko a mikinu.
Zobrazit místo Běžky a kola na větší mapě
Comments