Nejstarší fosilie v Česku, které jsou vidět pouhým okem, byly nalezeny na vrchu Kočka v Brdech roku 1965.
Svahy Kočky jsou poseté slepencovými balvany a mezi se na povrchu objevují pasecké břidlice. V nich byli nalezeni členovci Kodymirus vagans a Kodymirus kockurus, kteří byli nejspíš předchůdci hrotnatců. Jejich systematické postavení není do dneška jasné.
Půl miliardy let staré zvíře
Vladimír Havlíček z Českého geologického ústavu mapoval v šedesátých letech minulého století Brdy a objevil vložku jemných břidlic. V ní na několika místech našel neznámé zvíře Kodymira. V devadesátých letech minulého století obnovil výkopy paleontolog Oldřich Fatka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, našel další pravěkou faunu a určil stáří na 535 až 540 milionů let.
Pro orientaci: Země je stará asi 4,6 miliardy let a život na ní přibližně 3 miliardy let. Oproti prvním sinicím je tedy členovec z Brd mladík, kterému ještě teče mléko po bradě.
Kodymirus nežil v moři. Tehdy byl Český masiv součástí superkontinentu Gondwana, který se nacházel na jižní polokouli. Začínalo geologické období kambrium, jímž se otevřel věk prvohor.
Moře zalilo Čechy poprvé v prvohorách
Teprve několik desítek milionů let po smrti Kodymira poprvé proniklo moře do středočeské oblasti, což bylo na počátku středního kambria. Mořská voda se dostala z Německa až do Barrandienu. Nejprve zalila oblast Skryjí, protekla průlivem na Příbramsko a Jinecko, pokračovala k Rožmitálu a nakonec omývala úpatí Železných hor. V tu dobu doslova explodoval vývoj rostlin, živočichů i forem života na jejich pomezí. Zdá se, že se do oceánů i atmosféry dostalo velké množství kyslíku a vzdálení potomci Kodymira tím měli život usnadněný.
Zobrazit místo Mountains – hory – skály – rocks na větší mapě
Comments