smrky Brdy

Vojenské lesy a statky spustily ve vojenských přírodních lokalitách jarní obnovu lesů. Lesníci plánují letos na více než patnácti stech hektarů vysadit 8,3 miliony stromů, dvě třetiny budou tvořit listnáče. Na dalších 125 hektarech, především v lokalitách s pyrotechnickou zátěží, chce státní podnik z bezpečnostních důvodů obnovit les modifikovanou metodou síjí, kterou vyvinul ve spolupráci s vědci z výzkumného ústavu v Opočně.

Hlavní část obnovy vojenských lesů proběhne letos na Brdech, které v loňském roce zasáhla kalamitní vlna postupující Českem.

Kočka je pokusná plocha

Lesníci Vojenských lesů a statků ČR společně s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Opočně v březnu začali vysévat semena lesní dřeviny na rozsáhlých kalamitních holinách pod vrchem Kočka na Brdech. Jde o modifikovanou metodu obnovy lesů, kterou chtějí využít v nejmladší chráněné krajinné oblasti na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje na celkem 125 hektarech v lokalitách, které jsou problematické kvůli pyrotechnické zátěži.

Tok požární pás
Požární pás pod Tokem. FOTO: Kuba Turek

V Brdech Vojenské lesy a statky musely v rámci boje s kůrovcem vytěžit lesy na rozsáhlých plochách, především na lesní správě Nepomuk, které zatím po zrušení bývalého vojenského újezdu v roce 2016 neprošly hloubkovou pyrotechnickou očistou. A nyní zde lesníci s vědci z Opočna řeší, jak lesní porosty bezpečně obnovit.

„Při samotné těžbě kůrovcem napadených porostů nedochází k zásahům do hloubky terénu, navíc práce většinou provádí těžební stroje, v nichž je obsluha dobře chráněná, u následné obnovy porostů klasickou výsadbou sazenic by však bylo riziko daleko vyšší. Na obnovu hektaru lesa potřebujete vysadit v průměru pět až šest tisíc sazenic a u každé z nich jít do hloubky několika desítek centimetrů. To by v těchto z hlediska pyrotechnické zátěže problematických lokalitách znamenalo značné riziko,“ popisuje ředitel lesnické divize Vojenských lesů a statků v Brdech David Novotný.

smrky Brdy
Smrkové monokultury sežral kůrovec. FOTO: Kuba Turek

Proto lesníci v lokalitách na povrchově narušené plošky vysévají směs semen lesních dřevin s pískem. Na obnovu každého hektaru vznikne takto na dva a půl tisíce takovýchto plošek. „Jde o směsi semen javoru klenu a mléče, břízy, lípy, habru s borovicí a smrkem. Zkoušíme různé složení i časování síjí. Věříme, že se nám podaří s vědci z Opočna vyvinout novou certifikovanou metodu pro obnovu porostů na holinách s pyrotechnickou zátěží,“ dodal vedoucí lesní výroby Pavel Češka.

Smrk do Brd patří, ale listnáčů bude více

Celkem v Brdech chtějí Vojenské lesy a statky letos takto obnovit 125 hektarů lesů. Dalších 375 hektarů zde zalesní klasickou výsadbou. Z šesti lokalit ve správě státního podniku má obnova brdských lesů prioritu. Celkem státní podnik letos plánuje obnovit 1700 hektarů lesů. Využije k tomu 8,3 milionu sazenic z produkce vlastních lesních školek. Dvě třetiny budou tvořit listnaté dřeviny, především buky a duby. Smrk, který je například v brdských lesích stále dominantní dřevinou, bude zastoupen jen asi 18 procenty. Přesto brdští lesníci nadále považují smrky za důležitou dřevinu, které na Brdy patří.

„Objemem výsadby kolem osmi milionů sazenic se vracíme k běžnému lesnickému hospodaření před začátkem kalamity. V minulých letech, kdy probíhala hlavní obnova zničených lesních porostů, jsme sázeli i přes 20 milionů sazenic ročně. Daleko více se nám v posledních letech daří využívat také tvořivé síly samotné přírody. Letos počítáme, že 300 až 400 hektarů lesa vnikne přirozenou obnovou,“ dodal ředitel Vojenských lesů a statků Ivo Dohnal.

K předkalamitním číslům se Vojenské lesy plánují letos vrátit také v objemu těžeb – vytěží 970 tisíc m3 dříví. Díky oživení na trhu se surovým dřívím státní podnik navíc v minulých měsících snížil zásoby na několikaleté minimum.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..