Nejlepší trasa pro horská kola v celých středních Čechách vede po Hřebenech. Chcete se opravdu protáhnout? Jeďte do Brd! Komu se nechce šlapat na bicyklu, může jít pěšky. V zimě se dá stejná trasa zvládnout i na běžkách.
Pokud chcete vyrazit přímo z Prahy, dojeďte na Zbraslav do sídliště Baně. Od konečné stanice městského autobusu míří červená turistická značka do lesa, aby nás provázela celou hřebenovou túrou.
Přes Cukrák
Nejprve strmě vystoupáme na Cukrák (411 m) a jen těsně mineme známý televizní vysílač. Sjedeme dlouhým kopcem do Jíloviště, podjedeme dálnici a následuje nepřehledný terén. Sjíždíme hlubokým lesem, překonáme několik strží, přebrodíme potok a vyjedeme dlouhou strání k Čertovým skalám u Černolic.
Za Černolicemi začíná ničím nepřerušovaný hlavní brdský hřeben zvaný jednoduše Hřebeny. Cestu sem si můžeme zkrátit vlakem do Všenor, odkud to máme do Černolic asi čtvrthodinku po silnici do kopce.
Pokračujeme po lesních cestách s nevelkými převýšeními, ale za to s obtížným kamenitým povrchem. Až se za silnicí změní na hladký asfalt, vystoupáme po něm na Skalku. Neměli bychom vynechat návštěvu výstavního kláštera, poutního kostela Maří Magdalény a křížové cesty.
Konečně to jede
Dlouhými rovnými úseky lesních silniček odtud profrčíme s větrem o závod, protože se většinou jede trochu z kopce. Za Kytínem vjedeme zase do terénu, který se změní na velmi těžkou stezku mezi velkými kameny a nakonec se dokonce prosmýkneme bukovým pralesem a jsme na Stožci (605).
V těchto místech poznáme, k čemu je dobré odpružené horské kolo.
Na křižovatce několika značených cest přímo na hřebeni se vydáme zprvu lehkým, později velmi prudkým sjezdem. Tady pozor, protože cesta končí prudkou zatáčkou doleva k hájovně Jelení palouky.
Kamenité Hřebeny
„Tady je jedno, jestli jedeš osmdesátkou na motorce, šedesátkou na kole nebo čtyřicítkou na lyžích. Když to nezvládneš a skončíš v lese, tak pámbů s tebou,“ říká milovník Brd Karel Noha, který pravidelně sedlá všechny tři dopravní prostředky.
Následuje nepříjemné a zdlouhavé stoupání na kamenitou Kuchyňku (635). Co nás může po cestě potěšit, jsou snad jen krásné bukové lesy. Vrchol poznáte podle velkého dřevěného kříže.
Odměnou bude dlouhý sjezd ke Křižatkám pod Plešivcem. Jednou ho sice přeruší krátké, ale o to nepříjemnější stoupání po silnici, ale závěrečné kilometry z kopce můžeme pustit opravdu naplno. Široká a rovná silnice umožňuje výhled daleko před sebe.
Rozhledna Studený vrch
Pokud nepojedete příliš rychle, všimnete si ještě před Kuchyňkou malé cedulky, která vám ukáže směr k rozhledně na Studeném vrchu (659). Odbočíte doprava po neznačené lesní traktorové cestě a po několika strmých stoupáních se ocitnete pod rozhlednou.
Pro méně zdatné cyklisty je lepší odložit a uzamknout kola ještě na červené značce. Mimo letní sezonu je bývala zeměměřičská věž otevřená jen o víkendech.
Ještě na Plešivec
Kdo na Křižatkách už nemůže, má možnost sjet po silnici do Jinců, Hostomic nebo do Zdic na vlak. Drsoni ještě vydrží, protože je čeká Plešivec (653). „Pro výstup ovšem existují přiléhavější slova jako plazení nebo drásání,“ komentuje Karel Noha dlouhý srázný kopec.
Nahoře zprava mineme největší kamenné moře ve středních Čechách, zleva skalní útesy, unaveně pohlédneme do kraje a spustíme se do podbrdské roviny. Čtyřkilometrový prudký, ale ne nebezpečný sjezd by měl být odměnou za celodenní padesátikilometrovou túru.
Návrat nebo pokračování
Každý už toho má dost a je rád, když s chvějícíma nohama dorazí na nádraží do Lochovic a nastoupí do vlaku domů.
Pokud ovšem chceme druhý den pokračovat, můžeme pod horami projet přes kopec Ostrý do obce Feldbabka, dále do Strašic a přes skalnatý vrch Žďár až do Rokycan. Můžeme jet také přes centrální Brdy, které dosahují výšek přes osm set metrů nad mořem a bývaly střeženou vojenskou oblastí.
Kde se dá sjet z hřebene
Brdy nejsou samy o sobě příliš vysoké, ale neplánovaný návrat z nich přesto není úplně jednoduchý. V případě, že nestíháte odpolední spoj domů, blíží se večer nebo se zhoršilo počasí, zkuste dojet na jednu ze tří silnic, které je křižují. Silnice vedou z Dobříše, Jinců a Pičína do Hostomic. Dobrá trasa po lesní silničce je i modrá značka stále dolů ze Stožce do Dobříše.
Pokud nejste zkušení cyklisté, rozhodně nezkoušejte Všeradickou cestu po modré ze Stožce do Vižiny, zelenou z Plešivce do Rejkovic nebo modrou z Hluboše do Dominikálních Pasek. Jsou to strmé, úzké a kamenité stezky mezi stromy.
ZIMA: Pražské hory Brdy na běžkách
Trasa: Zbraslav – Cukrák – Jíloviště (8 km) – Černolice (16) – Skalka (22) – Kytínská louka (25) – Stožec (32) – Kuchyňka (41) – Plešivec (50) – Lochovice (55)
Doprava: Na sídliště Baně u Zbraslavi jezdí ze Smíchovského nádraží autobusová linka číslo 129. Až na Cukrák lze odtamtud dojet příměstskými spoji. Návrat z Mníšku pod Brdy, Dobříše a Příbrami je možný vlakem, stejně jako z Lochovic, Hořovic, Hostomic a Zdic.
Kolo: Celou trasu s výjimkou vrcholových partií Hřebenů zvládnete na trekingovém kole nebo gravelu. Pokud pojedete s malým dítětem na cyklosedačce či ve vozíku, doporučujeme horské kolo typu hardtail kvůli pohodlí pro vás i dítě. Ať už si vyberete jakékoliv kolo, jednou z praktických položek, kterou byste měli mít vždy u sebe, pokud cestujete s dětmi, je tažné lano na kolo, které umožní méně zdatným jezdcům držet krok.