Nový majitel – dosud neznámý – uzavřel zámek Hluboš i přilehlou zámeckou zahradu pro veřejnost. Ohlásil velkou rekonstrukci celého areálu. Stejně jako několik předchozích majitelů.
Rokokový zámek Hluboš, který je na brdské poměry poměrně rozlehlý a v celorepublikovém pohledu velmi stylový, měl vždy v historii smůlu. Majitelům ho vždy někdo ukradl nebo zabavil.
Smutný příběh se táhne už od legendárních Slavníkovců a vlivných Buziců, přes Hochbergy a Oettingeny až po Kolaříky. Z novodobých dějin stojí za zmínku, že když ho Československo ukradlo bavorské šlechtě, využíval ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jako letní sídlo. Teprve později se přestěhoval do Lán.
Dnes je zámek prázdný a chátrá. Částečně se udržuje zahrada se vzácnými dřevinami. Byli ovšem vykáceny nejcennější cedry a z tohoto druhu stromů nezbyl ani jediný.
2025
Dalšímu subjektu se zámek dostal do rukou. Uzavřel zámek i zahradu před veřejností. Ohlásil velkou rekonstrukci.
2024
Jana Merunková, a její organizace Zámek Hluboš je vystěhována. Nezaplatila předchozímu majiteli Jiřímu Landovi, který jí zámek prodal 2020. Deklarovaným záměrem bylo vybudování muzejní expozice o T.G. Masarykovi.
2015
Jiří Landa kupuje zámek od rodiny Kolaříkových. Hodlá v něm provozovat pivovar a manufakturu na přírodní potraviny.
1989
Zámek je po roce 1989 vrácen v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka. Jsou opraveny některé architektonické prvky. 2001 je zpřístupněna expozice, která přibližuje pobyt prezidenta T. G. Masaryka na Hluboši a historii zámku. 2010 je zámek uzavřen a nabídnut k prodeji.
1948
Na zámku Hluboš se po znárodnění vystřídá řada organizací. Nejprve politická škola, poté armáda, poté prostory slouží jako ubytovna pro dělníky uranových dolů a nakonec zde sídlí učňovské středisko s internátem.
1925
Zámek přebírá československý stát a obratem ho prodává příbramskému továrníkovi Josefu Kolaříkovi.
1920
V letech 1920 – 1921 slouží zámek jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka. Prezidentská kancelář pronajímá Hluboš pronajala od knížete Oettingena.
1918
Po vzniku Československa se na panství Hluboš včetně zámku vztahuje pozemková reforma, která vyvlastňuje německou šlechtu.
1872
Zámek kupuje bavorský kníže Karel Bedřich Oettingen-Wallerstein. Zámek je pseudorenesančně přestavěn.
1735
Bechyňové z Lažan prodávají Hluboš spřízněnému slezskému hraběcímu rodu Hochbergů z Hennersdorffu. Hochbergové boří stávající tvrz a na jejím místě staví barokní zámek, kapli svatého Kříže a obklopují je botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové ovšem přeceňují své finanční možnosti a dívají zámek do loterie. Na Hluboši se následně vystřídá několik majitelů a zaniká botanická zahrada.
1618
Stavovské povstání a následná třicetiletá válka znamená zkázu. Vesnice na hlubošském panství jsou opuštěné a tvrz pustne.
1400
Zbraslav z rodu Buziců jako první používá přídomek „z Hluboše“ před rokem 1400. V následujících dvou stoletích je hlubošská tvrz neustále přeprodávána a překupována.
1263
Oldřich Zajíc z rodu Buziců vlastní kromě tvrze Hluboš i nedaleký hrad Valdek.
995
Dřevěná tvrz obehnaná palisádou a příkopem stojí pravděpodobně v místě horní části dnešního zámku. Později je tvrz vyzděná. Ovládá obchodní stezku. Kraj v okolí Hluboše náleží Slavníkovcům. Po vyvraždění tohoto rodu na Libici 995 přechází území do rukou Přemyslovců. Ti pak Hluboš předávají spřáteleným Buzicům.
Zobrazit místo Turistika na větší mapě