Nejslavnější jinecký rodák Josef Slavík (1806 Jince – 1833 Budapešť) byl houslista a hudební skladatel, kterému se v Evropě říkalo český Paganini.

Narodil se do rodiny učitele a hudebníka v Jincích. Dnes má jeho rodný dům adresu Slavíkova 8.

Božský talent rozpoznal hořovický hrabě

Už v devíti letech se stal primáriem v kvartetu hraběte Rudolfa z Vrbny v Hořovicích. Hrabě odhadl obrovský talent a mladého Josefa Slavíka představil řediteli pražské konzervatoře Friedrichovi Dionysovi Weberovi. Ten ho svěřil vyhlášenému pedagogu B. V. Pixisovi. Hrabě hradil náklady na studium.

Jince, rodný dům houslisty Josefa Slavíka. FOTO: Huhulenik – Wikimedia

Student Josef Slavík se vrhl do studia houslové hry a skladby. Hrál virtuózně a jeho houslové kompozice mířily na technickou virtuozitu.

Jeho absolventský Houslový koncert fis moll byl tak obtížný, že o něm učitel Pixis pochybovačně prohlásil: „Je vůbec rozumné psát takový nesmysl, když to nikdo nezahraje?“ Josef Slavík však koncert zahrál k údivu svého učitele i posluchačů.

Přes Stavovské divadlo do císařské kapely

Poté zamířil do Stavovského divadla, kde se stal koncertním mistrem. Tato funkce je v každém orchestru podřízena přímo dirigentovi a tvoří spojovací článek mezi ním a hráči.

Komponoval nadále – známé jsou skladby Caprice D dur a Grand potpourri E dur – které zároveň hrál na koncertech v českých i zahraničních městech.

V roce 1825 se stal houslistou císařské kapely ve Vídni. Vídeňské obecenstvo brzy získal sólovým uměním a tehdy nejlepší houslovou technikou daleko široko.

Houslista Josef Slavík roku 1888. KRESBA: Humoristické listy

„Jeho zářnými momenty jsou pasáže v dvojhmatech a sextách, absolvované v nejvyšší rychlosti a přesnosti, arpeggia všech druhů a ve všech polohách, a hra 96 not staccato na jeden tah smyčcem!“ uvedly tehdejší noviny Allgemeine Zeitung.

Paganini versus Slavík

V nejlepších Slavíkových letech přijel do Vídně na sérii koncertů Paganini. Po koncertě, na němž Ital poprvé zahrál slavné a velmi těžké Zvonkové rondo, mu ho přehrál na první poslech právě Josef Slavík. Traduje se, že Paganini poté prohlásil: „Vy jste ďábel! Svět se chvěje, když hrajete.“

V letech 1826 a 1827 Franz Schubert složil pro Josefa Slavíka a klavíristu Carl Maria von Bockleta dvě náročné sonáty pro housle a klavír Rondo D 895 a Fantazii D 934.

Roku 1830 o něm uvedl klavírní virtuos a skladatel Fryderyk Chopin: „Je to Paganini, ale omládlý, který časem předčí prvního. Jeho hra bere posluchačům řeč a do očí jim vhání slzy, rozplakal by i tygry!“ Z té doby pochází další dvě známé Slavíkovy skladby Houslový koncert a moll a Variace na G struně.

Hrob na Vyšehradském hřbitově. FOTO: Lukášos Maieros – Wikimedia

Přechozená chřipka zabila virtuosa

Velké koncertní turné naplánované roku 1833 do  Pešti, Ostřihomi, Lvova a do dalších velkých měst, se Josefu Slavíkovi stalo osudným. Přechodil chřipku, která ho nakonec zabila. Zemřel už v Pešti, dnešní Budapešti. Spočinul na jednom ze zdejších hřbitovů v pouhých 27 letech. Až po dalších sto letech byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Památník Josefa Slavíka v Jincích naproti jeho rodnému domu. FOTO: Gortyna – Wikimedia


Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..