Pokud máte rádi pohodlnou jízdu dolů na koloběžce, jeden z dlouhých sjezdů z Brd vede podél říčky Litavky. Nahoru se vyvezete vlakem a dolů jedete na koloběžce skoro „zadarmo“. Šlapete, jen aby se neřeklo, že koloběžka není sportovní náčiní.
24 kilometrů zdoláte s přiměřeným úsilím za 2 hodiny.
Vlakem nahoru a po vlastní ose dolů
Ze Zdic na hlavní železniční trati Praha – Beroun – Plzeň jedeme vlakem do Bratkovic. Na zapadlé brdské stanici stoupneme na koloběžky a vydáme se nazpět dolů po proudu Litavky.
Hned u kolejí se napojíme na cyklotrasu 302. Někde nad Tokem hřmí.
Po pěkné vedlejší silničce projíždíme Dominikální Paseky. Měníme cyklotrasu za červenou turistickou značku. Za vesnicí vjíždíme do lesa po kamenité svážnici. Po loukách sjíždíme do Bílé Huti.
Přírodní podklad a zároveň turistická značka končí a my vjíždíme na hlavní silnici z Příbrami do Berouna. Hned z ní zase odbočíme na klidnou vedlejší silničku. Projíždíme Čenkovem. Po levé ruce míjíme dlouhé tovární budovy bývalých železáren a strojíren a vpravo teče regulovaná Litavka.
U obecního úřadu se připojujeme na modrou turistickou značku. Za Čenkovem se silnice mění na úzkou asfaltovou cestu a pak na hlinitou polňačku. Po ní objedeme Kopáčovský rybník, podjedeme nádraží v Jincích a konečně dorazíme na jinecké náměstí.
Zběžně zahlédneme slavnou vysokou pec Barbora, prosvištíme okolo zámku. Začíná krápat. Zastavujeme v hospodě Malý Janek na malý oběd.
VIDEO Bratkovice – Jince na koloběžce
Užijeme si hlavní silnici v lijavci
Rozpršelo se. Do Rejkovic na nádraží je to dva kilometry. „Za pár minut tam jsme,“ rozhodujeme se pro zkrácení výletu. „Vlak jede za necelou hodinu.“
Jedeme po hlavní silnici, pomalu přestává pršet. Jsme sice mokří, protože nemáme na koloběžkách blatníky, ale odstřikující voda z asfaltu je docela teplá. Jedeme dál. „Vlak doženeme v Lochovicích.“
V Lochovicích nádražní budovu omylem přehlédneme. Zpod kopce se nám už nechce vracet, a tak šlapeme dál. V polích za obcí už lije jako z konve. Jsme promočení na kost, ale ne prochladlí.
Před Libomyšlí se v hustém dešti potkala dvě auta a obě sjela do příkopu. Mladí kluci za volantem pomoc nechtějí, prý se jim nic nestalo. Za Libomyšlí na parkovišti právě balí stánek místní zelinář. Asi se podíval na předpověď počasí tak jako my, a zjistil, že dnes už pršet nepřestane.
Urputně dupeme po silnici, je neděle odpoledne. Provoz zhoustl, z Brd mizí chalupáři a chataři, kteří také viděli předpověď počasí na několik hodin dopředu.
Pořád se na nás valí proudy vody z oblohy a k tomu se přidávají cákance od projíždějících aut a naše vlastní stříkance z hlubokých kaluží. Proto si nevšimneme, že jsme měli z hlavní silnice odbočit na vedlejší do Chodouně a na zdické nádraží. Pokračujeme pod plzeňskou dálnici, projedeme Zdice a pak se teprve vracíme k nádraží.
Příjemně, dlouze, mírně
Právě přijíždí vlak z Příbrami, na který jsme mohli počkat v suchu na některém z nádražíček, okolo nichž jsme projížděli. Akorát stíháme koupit jízdenky do Prahy, vyždímat oblečení, vylít batohy a navléknout suchá trika. Rychlíkem se vracíme domů.
Se zajížďkami a drobným blouděním jsme najeli 28 km a na koloběžkách jsme strávili čistou dobu 1:55 hod. Další hodinu jsme strávili v hospodě a také při krátkých poradách s mapou v ruce. Převýšení činilo 250 metrů, jen párkrát jsme krátce stoupali a většina trasy vedla mírně dolů. Jízda tomu odpovídala – nejeli jsme rychleji než 42 km/h a průměrná rychlost činila 16 km/h.
Doporučené vybavení
Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, přilba, blikačka a světlo, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, sportovní hodinky, mapa, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, malý fotoaparát nebo kamera.
Zobrazit místo Koloběžka – Scooter na větší mapě