Zlato z Brd místo peněz?

Těžba zlata v Brdech  má bohatou historii. Nedaleká výnosná ložiska u Jílového a ve Štěchovicích byla silnými lákadly, aby se zlato hledalo i Brdech a Podbrdí. Našlo se především v okolí Knína, který se na tři století stal bohatým zlatohorním městem.

Zlatý dárek z vesmíru

Zlato se používalo vždy v průmyslu, protože tento ušlechtilý kov má stále vlastnosti, nekoroduje a odolává většině chemikálií. Potřebují ho šperkaři a průmyslníci, vyrábějí se z něho nejcennější mince a také elektronické součástky.

Velká část zlata včetně toho z Brd ovšem slouží k uchování hodnoty sejfech států, vládců, boháčů i obyčejných lidí. Různé zlaté slitky, cihličky a pruty se ukládaly na horší časy vždy v lidské historii a kdekoliv na světě. Nejinak je tomu i dnes.

Ukládání peněz do zlata je jednodušší než byste čekali. Směnu vašich finančních prostředků za investiční slitky vám zajistí specializované obchody. Nejstarší a největší dovozce tak zvaného investičního zlata dnes sídlí v Obecním domě v Praze.

Mimochodem: Zlato je tak drahé nejen díky jeho fyzikálním vlastnostem, ale také kvůli tomu, že je ho na zeměkouli pouze omezené množství a že se obtížně dobývá. Dnes už také víme, že je to velmi cenný dárek z vesmíru. Část zlata vzniká při výbuchu supernov a část při srážkách neutronových hvězd.

Brdské historické zlato z Knína

Zlato se v Brdech našlo, ale v daleko menší koncentraci v Jílovém u Sázavy a Kašperských Horách na Šumavě. Těžilo se primitivním způsobem.  Možná už za Keltů, starých Germánů, ale určitě za starých Slovanů. Ještě před Přemyslovskou dynastií byly přerýžovány všechny zlatonosné toky – říčky Kocába a Litavka, Padrťský, Závišínský a Bojovský potok, oba Zlaté potoky a mnohé další lokality na nevýznamných potůčcích mezi Berounkou a Vltavou.

Ne nadarmo založili benediktini klášter Teslíny u pramenů Padrťského potoka neboli zlatonosné  Klabavy. Tento řád se do Čech šířil ze svého centrálního kláštera ve Waldsassenu, kde sídlili největší odborníci na vyhledávání a těžbu zlata, stříbra a dalších kovů.  Věděli již kolem roku 1100, co my jsme zjistili až v posledních letech – že zde probíhá Padrťský peň, což je průnik zlatonosných granitoidů středočeského plutonu na západním i východním břehu Padrťských rybníků.

Ve středověku se muselo za zlatem komplikovaněji.  Bylo ho méně a nacházelo se hlouběji v zemi. Středověcí horníci nejprve pouze vykopávali z povrchu výchozy křemenných žil, na nichž se nacházel drahý kov. Typicky zachovalé z té doby jsou sejfy, neboli doslova přeoraná krajina pomocí malých jam zvaných pinky a jejich výsypek. Horníci tehdejší doby šlo do hloubky jen několik metrů, protože hlouběji se těžba nevyplácela kvůli technologické složitosti.

Známé je například zlatonosné pásmo mezi Pleší a Mníškem pod Brdy. Na západním úbočí vrchu Pleš sleduje pinkové pásmo křemennou žílu.  Dobře patrné pinky jsou v lese Spáleniště u Bojanovic, na kopci Sobětiny mezi Bratřínovem a Čisovicemi.

Teprve později někdy po roce 1300, když bylo povrchové zlato vytěženo, museli za ním horníci hluboko pod zem. Napřed pod ložiskem zlata vykutali tak zvanou dědičnou štolu, kterou odváděli podzemní vodu a přiváděli skrz ní čerstvý vzduch. Potom teprve začali těžit zlatonosnou rudu ve štolách, které vyráželi nad dědičnou štolou  nebo podél ní.

Takové zlatonosné doly byly v oblasti Brd především okolo Nového Knína, kde se horníci dostávala do hloubek až 100 metrů. Historická těžba z Brd je známa také od Kasejovic, Klínce, Lešetic, Bělčic, Kytína, Smolotel a Líšnice.

Do 16. století se Nový Knín řadil se ke královským zlatotohorním městům, spolu s Jílovým a Kašperskými horami. Zdejší zlato umožnilo českým králům Přemyslu Otakarovi II. a později Janu Lucemburskému nevídaný rozvoj českých zemí a expanzi na nejvýznamnější funkci v Evropě.  Přemyslovec byl díky českému zlatu nejbohatší panovník Evropy, ale na císařskou korunu ještě nedosáhl, kdežto Jan Lucemburský už pomocí zlatých dukátů dostal na císařský stolec svého syna Karla IV.

Nejvyšší český nejvyšší hormistr Lazar Ercker roku 1578 provedl podrobnou inspekci dolů od Štěchovic ke Knínu a jeho zpráva byla nelichotivá. Výtěžnost byla malá, asi 5 gramů zlata na tunu vytěžené horniny. Zdejší doly popisuje jako hluboké a rozsáhlé staré hornické práce s velkými haldami. Nezdar v podnikání přičítá chudobě obecních nákladníků, jejich nepořádné práci a špatnému vyplácení havířů.

Není tedy divu, že zdejší doly byly uzavřeny již před Třicetiletou válkou, mezi lety 1600 a 1620.

Těžba zlata se nakrátko rozjela ještě v 18. století, kdy Rakousko za Marie Terezie a Josefa II. bojovalo o svoji holou existenci především proti Prusům a Rusům, a potřebovalo nerostné bohatství jakéhokoliv druhu za jakoukoliv cenu. Spolu s železem, cínem  a uhlím na tuto vlnu naskočilo i zlato. Jen co prusko-rakouské války skončily, byla ukončena i neekonomická těžba zlata.

Poslední pokus o těžbu zlata v Podbrdí probíhal po 2. světové válce. Komunisté byli v podobné situaci jako Marie Terezie a potřebovali nerosty bez ohledu na jejich cenu.  Zlatá jáma byla v provozu u Libčic nedaleko Nového Knína. Poslední zlato se vytěžilo roku 1968.

Zlato leží pod Třemšínem a v Padrti

Od té doby neustále probíhají průzkumy, protože zlato láká. Je ovšem otázka, jak ho ze země dostat a za kolik se dá prodat. Dnes je zlato zřejmě už jenom u Třemšína a u Padrťských rybníků. V hornině je ho ale tak málo, že se nevyplatí těžit. To je ovšem situace, jaká se u českého zlata neustále opakuje. Těží se, když se zlepší a hlavně zlevní technologie natolik, aby se těžby vyplatila. Teď jsme tedy ve stádiu, kdy jsou zlatokopečtí prospektoři v klidu. Jak dlouho tento stav potrvá, ale nikdo neví.

Průmyslovým těžařům se zdá perspektivní Petráškova hora u Vacíkova nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem. Ložisko Vacíkov je třetí největší v Čechách.  Geologové vědí, že zlato tu leží v malých žilkách 300 až 400 metrů hluboko v porfyrové hornině, která ho obsahuje jeden gram na tunu. Celkově by se zde mohlo vytěžit 33 tun zlata.

Báňské práce zde proběhly v letech 1990 -1992. Dnes je průzkumná štola uzavřená betonovou zdí, ve které je otvor pro netopýry a také pro odvod důlní vody.

Malí investoři a soukromé osoby kupují zlaté slitky

Dnes si zlato může koupit kdokoliv. Na parádu a případně ukázku bohatství se kupují zlaté šperky.  Nejlepší kusy mohou sloužit také jako spekulativní kapitál s tím, že jejich majitel doufá v růst ceny nejen kvůli samotnému drahému kovu a případně zasazeným drahokamům, ale také díky uměleckému zpracování.

Jako investiční zlato nakupují soukromé osoby a malí investoři především slitky, laicky řečeno zlaté cihličky.  V Česku jsou nejžádanější tak zvané značkové švýcarské slitky, neboť vylučují podvody s ryzostí kovu nebo jeho hmotností.  Nejžádanější jsou značky Argor-Heraeus, Pamp a Munze Osterreich.

Cena slitků se mění každý den podle zájmu na světových burzách. Podmínky a ceny jsou stejné všude v Evropské unii. Za nákupem zlata se proto dnes už nevyplatí cestovat do zahraničí.

V českém daňovém systému je zlato jedinečné tím, že se jako komodita prodává s nulovou DPH. Legálně si ho tedy koupíte, aniž byste museli platit 21%  daň. Nákup nemusíte hlásit úřadům. Nemusíte se ani legitimovat. Jediné omezení je při platbě v hotovosti. Prodejci nemohou podle zákona o praní špinavých peněz přijímat platbu v hotovosti větší, než je hodnota 250 gramů zlata.

Obecně lze říci, že jeho cena zlata nijak závratně nestoupá, ale je stabilní v řádech desítek i stovek let. Pokud tedy chcete uchovat na dlouho svůj majetek, nakupujte zlato tak, jako mnohé generace před námi. Jestli chcete zbohatnout, musíte se poohlédnout jinde – založte třeba výnosnou firmu, obchodujte s akciemi, nebo si nechejte patentovat převratný vynález.

Doporučení na závěr: Vyhněte se zprostředkovatelům nabízejícím tak zvané „spoření do zlata“. Nákup zlata na splátky, kdy si své slitky můžete odnést až po mnoha letech, je velmi rizikový. Mezi solidní prodejce se totiž tlačí podvodníci, kteří mnohdy zlato vůbec ani nemají, ale vytvářejí neprůhledné finanční nástroje, které využívají jako krytí, jak vás obrat.

Nejjistější je přímý nákup zlata „z ruky do ruky“ a poté jeho uschování na bezpečném místě. Buď v domácím či firemním sejfu, ale ještě lépe v solidní a důvěryhodné bance v Česku nebo zahraničí. Pokud si chcete být úplně jistí, že o své zlato nikdy nepřijdete, rozmístěte ho do několika bank po celé planetě.