Děti z mateřských a základních škol a také z letních táborů nenásilně vzdělává Petra Večeřová. Vojenské lesy a statky, divize Hořovice ji zaměstnávají jako lesní pedagožku, aby nejmladší generaci ukázala, jak vypadá les, co v něm žije a roste, a jak je to důležité nejen pro přírodu, ale také pro člověka.
Na začátku léta se věnovala dětem z Obecnic, které žijí v přímo v Brdech, z Berouna na úpatí Brd a letního tábora v Bujesilech.
Děti z Obecnic ověřily své znalosti v lese
Masarykova základní a mateřská škola Obecnice využívá znalostí lesních pedagogů Vojenských lesů dlouhodobě. Tentokrát čekalo na děti čekalo 8 stanovišť, které byly zaměřené na témata, která se probírala během dřívějších společných vycházkách.
Po příchodu do lesa se děti rozdělily do dvojic, každý dostal desky, kde byla popsaná jednotlivá stanoviště. První stanoviště bylo zaměřené na stopy a pobytové znaky, u druhého měly poznat oplocenku, třetí stanoviště bylo zaměřené na lýkožrouta, na čtvrtém stanovišti děti přiřazovaly větvičky stromů k šiškám, na pátém stanovišti prověřily svůj hmat, když měly poznat, co se ukrývá v pytlíčku, na šestém stanovišti vyjmenovaly činnosti, které jsou v lese zakázané, na sedmém stanovišti měly pojmenovat samce, samici a mládě jelena evropského, srnce obecného, daňka skvrnitého a prasete divokého, na osmém stanovišti měly přiřadit parohy a rohy k jednotlivým druhům zvěře.
Celý okruh byl tvořen jako orientační běh, kdy děti jednotlivá stanoviště vyhledávaly pomocí fáborků, kterými byla vyznačena trasa. Tři nejlepší dvojice si odnesly batůžek s motivem Vojenské lesy a statky dětem, ostatní dvojice také neodcházely s prázdnou, na památku si odnášely hrací karty a také diplom znalostí o lese.
Berounští prvňáci detailně prohlédli školní zahradu
Prvňáčci 2. základní školy v Berouně měli tentokrát smůlu, protože plánovaný výlet do přírody jim pokazil déšť. Lesní pedagožka za nimi tedy přišla do třídy. Vysvětlila jim rozdíl mezi myslivcem a lesníkem. Od toho se všichni odrazili k povídání o lesní zvěři, podívali se na shozy a přiřadili je ke zvěři, následně děti poznávaly kožešiny, hlasy zvířat a také jejich stopy.
Když konečně přestalo pršet, vydali se všichni společně na školní zahradu, kde si podrobně prohlédli stromy, určili jejich druhy a probrali hlavní rozdíly mezi jehličnany a listnáči. Na závěr si děti zahrály zaječí závody.
Tábor v Bujesilech si hraje na zvířata
Letní tábor Bujesily na Střele vítá lesní pedagogy každý rok. S polovinou dětí se viděli už vícekrát. Nejprve se všichni společně vydali k popleteným zvířátkům, kde na ně čekaly kožešiny a shozy, které nepatřily k sobě. Děti je musely přiřadit ke správným druhům. Podívaly se na parohy i rohy, prohlédly si rozdíly mezi lebkami býložravce a masožravce.
Dalším úkolem bylo rozeznat králíka, zajíce a divokého králíka. Každý z nich má jiný styl života. Hlodavce zastoupila veverka. Děti si na ni zahrály, když přinášely do připravených domečků co nejvíce šišek. Následovalo povídání o lýkožroutovi, pod lupou si prohlédly, jak vypadá, řekly si, jak škodí, a pověděly o jeho životním rytmu.
Na závěr děti zapojily hlavně sluch. Každé dítě dostalo tužku a papír, zaposlouchalo se a jakýmkoliv způsobem, s výjimkou písma, zaznamenalo všechny zvuky, které slyší. Děti nakreslily spoustu krásných obrázků, od zpěvu ptáků, šustění listí a stromů, šumění vody, křiku vodáků a další.
ČTĚTE TAKÉ Lesní pedagogika: Jak je těžká pila a sekera?
