Mezinárodní prodejní výstava nožů a chladných zbraní se konala v Příbrami. Je to jedna z největších a podle návštěvníků i nejlepší akce tohoto druhu v Česku. Stovka nožířů, rytců, sběratelů a prodejců nožů i potřeb pro nožíře se sešla v rozsáhlých prostorách příbramského kulturního domu.

Volání dalekého Severu

Asi není nutno příliš zdůrazňovat, že naprosté většině návštěvníků není onen pověstný outdoor nikterak cizí, byť se tomuto cizáckému označení brání zuby nehty.

Už z dálky, při příchodu ke kulturnímu domu, bylo jasné, že nedostatkem pozornosti ze strany veřejnosti výstava rozhodně trpět nebude.

Balkón nad hlavním vchodem v neprůstřelném obležení nožůchtivých mládenců, kteří si nedokázali ani v tento sváteční den odepřít pár šluků z Tuberyho (neplést s Erikem Tabery z Respektu!) nevonné tyčinky. Odvážně vstupujeme do nitra několikapatrové budovy zatížené v tyto dny mnoha tunami broušené i kované, nerezové i uhlíkové oceli těch nejušlechtilejších forem.

Pohled na nekonečné řady stolů a stolků obtěžkané nožířskými skvosty mnoha tvarů i proveniencí vykouzlí zasněnou a náruživou jiskru v oku snad každého pořádného muže.

Mnoho druhů, účelů a materiálů

Ne nadarmo se říká: „Každý správný muž, má u sebe nůž.“ K vidění byly nože zavírací i pevné, sériové výrobky i kousky zcela jedinečné a unikátní.

Výstava nožů v Příbrami. FOTO: René Kujan

Zručnější návštěvníci mohli volit z velkého výběru samotných čepelí a vyzdobit je vlastnoručně vyrobenými střenkami ze zakoupených špalíků exotických dřev. Zdobnost svým výrobkům mohli dodat nejrůznějšími nýty či intarziemi ze zakoupených rohovin, parohovin či perletí.

Jistě si kladete otázku, proč by správný muž na takovou výstavu chodil, když svůj nůž již dlouho za svým opaskem má? Někdy i proklatě nízko. Odpověď je jednoduchá. Rovněž ve stylu starého hesla. Nebo spíše jeho parafráze: Kolik nožů máš, tolikrát jsi správným mužem.

Důkazů kolem pobíhalo plno. Nezřídka u vstupu na výstavu potkáte správné muže ověšené několika (sic!) svými noži, aby svoji nemalou sbírku v Příbrami dále rozšířili a zvelebili, případně si povyměňovali zkušenosti a názory.

Ačkoli jsme na výstavu vstupovali hned tři (samozřejmě všichni správní muži), nový nůž si nakonec odnesl jen jeden z nás, můj téměř čtyřletý synek. Nejprve si sice velmi správně vyhlédl nožík z damascénské oceli velikostně odpovídající jeho mužné dlani, nicméně po sdělení vystavovatele, že tento kus není na prodej (a jinak stojí sedmnáct tisíc korun), a po mé sarkastické poznámce, že takový mu koupím do každé ruky jeden, zvolil vcelku rozumně švýcarskou klasiku s čepelí, pilkou a vývrtkou na víno.

ROZHOVOR: Spím s nožem pod polštářem

Nože pro každodenní použití. FOTO: René Kujan

Sám bych jistě vybral minimálně několik desítek modelů z vystavovaných krasavců. Těch nožů, co by chtěl mít člověk doma, tam byly opravdu plné stoly.

Leč který zvolit? Ten finský se střenkou z březové kůry? Ten kajmanského vzhledu od maďarského nožíře? Pořádné páčidlo od nožíře Imra? Útočně vyhlížející vystřelovák amerického výrobce? Narazil jsem na problém volby. A tak, unesen krásou a funkčností většiny vystavovaných exemplářů, odcházím, jak jsem přišel, tedy bez nože.

Příští výstavu si ale rozhodně nenechám ujít! A kdo ví, možná založím i rozsáhlou sbírku chladných zbraní. Vybírat bude určitě z čeho.

Chladné zbraně: meče, píky a dýky. FOTO: René Kujan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.